Historie konopí (cannabis)

Historie konopí (cannabis) – Období mezolitu

Historie konopí (cannabis) a jeho využitelnost lidmi sahá minimálně do 5 tisíciletí před našim letopočtem. Na základě objevených archeologických důkazů však pěstování konopí lidmi zasahuje až do historie 8 tisíciletí př. n. l. Archeologické naleziště v Japonsku na ostrovech Oki, mimo jiné obsahovalo právě nálezy v podobě konopné nažky z doby 8 tis. let př. n. l. Po celá tisíciletí je tato magická rostlina využívána ve velmi širokém spektru potřeb lidské společnosti.

Konopí bylo využíváno jako přírodní surovina pro stavební účely a pro výrobu vlákna, ze kterého vznikaly oděvy. Vyráběly se lana a provazy pro různé účely té doby. Konopí bylo již od pradávna určeno k potravě a k léčebným účelům. Postupem času bylo vyhledáváno pro své psychoaktivní účinky obzvláště v náboženských aktivitách, při různých rituálních seancích a obřadech. Naši předci brzy odhalili rozsáhlé účinky při užívání konopí a to vedlo k jeho popularizaci. Především užívání v oblasti zdraví, ale i k rekreačním a oddechovým aktivitám a účelům.

Historie konopí (cannabis) – Období neolitu

Pokud bychom chtěli pochybovat o historii konopí sahající až do 8 tisíciletí př. n. l., musíme následně přijmout fakt, že minimálně otisky konopných vláken nalezenými na keramice z Yangshao kultury z 5. tisíciletí př. n. l. jsou nezvratným důkazem o existenci konopí a jeho využívání lidmi. Používání konopí se tedy řadí minimálně do doby středního až raného neolitu v Číně.

Číňané z konopí vyráběli oděvy, boty, lana a provazy. Za zmínku stojí první práce na výrobě konopného papíru. Zmínky o konopném papíru v Číně se datují minimálně 2 tis. let před n.l. Další objevy například ve starověké Koreji odhalují výrobu oděvů z konopí sahající do minulosti až 3 tis. let př. n. l. Konopí získávalo na popularitě postupně z Východní Asie se přesunulo na celé území Asie, části Afriky a části dnešní Evropy. Dnes se již dá říci, že konopí je celosvětový fenomén.

Historie konopí (cannabis) a jeho počátky regulace

Užívání konopí je v poměru k celé své historii omezováno, či regulováno jen velmi krátce. První zmínky o zákazu, či regulaci sahají někde kolem roku 14 století našeho letopočtu. Přesněji již v roce 1378 Soudoun Sheikouni emír Joneimy v Arábii zcela zakázal užívání konopí. Tento zákaz vstoupil do dějin jako jeden z prvních zákazu užívání konopí na světě. Dalším milníkem historie konopí (cannabis) byl zákaz krále Imeriny jménem Andrianampoinimerinā. Brzy poté co usedl na trůn v roce 1787 zakázal konopí v celé Imerině. Za porušení tohoto zákazu hrozil trest nejvyšší, smrt. V dalších letech a především pak době kolonizace probíhala regulace a zákazy konopí čím dál častěji.

Při vojenských taženích vojevůdce Napoleon I. Bonaparte zakazoval striktně užívání konopí mezi svými vojáky. V roce 1830 bylo konopí zakázáno také v Brazílii, kde Portugalští kolonisté vytvářeli konopné plantáže pro výrobu vlákna. Otroci však brzy zjistili účinky konopí na psychiku člověka a místo pěstování pro vlákno, začali konopí užívat pro svou relaxaci. Tyto kolonisty následně následovali také Britští kolonisté na Mauriciu v roce 1840. Od roku 1870 pak vznikaly již sofistikovanější zákony, nikoli jen nařízení jak tomu bylo převážně doposud. Vznikaly zákony, které trestali jak užívání, držení tak prodej konopí. V roce 1894-95 Britská Indická vláda dokončila rozsáhlou studii o konopí a jeho vlivu na lidský organismus. Výsledkem byl první pokus o kriminalizaci konopí na základě vědecké studie.

Historie konopí (cannabis) a novodobá regulace

Historie konopí na přelomu 19. století

Na konci 19. století zakázalo konopí hned několik zemí islámského světa a jeho periferií, přičemž Egyptské chedivství zakázalo dovoz konopí již v roce 1879. Maroko přísně regulovalo pěstování a obchod s konopím (výrobu umožnilo pouze několika kmenům Rif) a zcela zakázalo výrobu řeckého hašiše v roce 1890. Na začátku 20. století následovalo tyto zákazy konopí více zemí. Ve Spojených státech přišlo první omezení prodeje konopí v roce 1906 (v District of Columbia ). Byl zakázán zákonem Ganja na Jamajce (tehdejší britská kolonie) v roce 1913, v Jižní Africe v roce 1922 a ve Velké Británii a na Novém Zélandu ve 20. letech 20. století. Kanada kriminalizovala konopí v The Opium and Narcotic Drug Act, 1923.

Historie konopí před 2. světovou válkou

V roce 1925 byl na mezinárodní konferenci v Haagu učiněn kompromis o mezinárodní opiové úmluvě zakazující vývoz „indického konopí“ do zemí, které zakázaly jeho použití, a vyžadující, aby dovážející země vydávaly osvědčení o schválení dovozu a uvádějící, že zásilka byla požadováno „výlučně pro lékařské nebo vědecké účely“. Vyžadovalo rovněž, aby strany „vykonávaly účinnou kontrolu takové povahy, aby zabránily nedovolenému mezinárodnímu obchodu s indickým konopím a zejména s pryskyřicí“. Ve Spojených státech byl v roce 1937 přijat zákon o daních z marihuany, který kromě konopí zakazoval produkci konopí.

Důvody, proč bylo konopí zahrnuto také do tohoto zákona, jsou sporné. Existují názory, že zákon byl přijat, aby zničil americký konopný průmysl. Krátce nato však byly Spojené státy nuceny konopí spíše propagovat a podporovat, než od něj odrazovat. Konopí bylo během druhé světové války značně používáno Spojenými státy k výrobě uniforem, plátna a provazů. Velká část použitého konopí byla pěstována v Kentucky a na Středozápadě.

Historie konopí v průběhu 2. světové války v USA

V průběhu druhé světové války USA dokonce vytvořily krátký propagační film přesněji v roce 1942 s názvem “Konopí pro vítězství”. Tento film měl za úkol propagaci konopí jako nezbytné plodiny k vítězství ve válce. V západní Evropě nebylo pěstování konopí legálně zakázáno až do 30 let 20. století, jelikož komerční pěstování do té doby dobře fungující se kvůli snížené poptávce ve srovnání se stále populárnějšími umělými vlákny, zastavilo . Na počátku 40. let se světová produkce konopných vláken pohybovala od 250 000 do 350 000 metrických tun a stojí za zmínku, že Rusko bylo největším producentem.

Historie konopí (cannabis) a poválečná schizofrenní situace

V polovině 20. století se konopí začalo rozšiřovat mezi širší veřejnost. Stále více pronikalo od okrajové západní společnosti do hlavního společenského proudu. V meziválečných a válečných letech bylo konopí chápáno jako jakýsi okrajový problém, a především u širší britské veřejnosti, bylo spojováno s lidmi na okraji společnosti, kterými v té době byli především námořníci, jejich kluby a černošské hudební a divadelní kluby. Postupem času začaly probíhat policejní razie.

Za zmínku stojí razie z roku 1950 v klubu Eleven v Soho, při které bylo zajištěno velké množství konopí a kokainu, což vedlo k zatčení několika mladých Britů právě ze středu vážené veřejnosti. Konopí bylo postupně stále více chápáno jako problém a uživatelé byli za jeho užívání systematicky perzekvovaní. Ve Spojených státech bylo ve stejném meziválečném období konopí silně spojováno s černošskými jazzovými hudebníky a mezi bílé Američany proniklo na sklonku 50 let minulého století. Začalo pronikat do beatové a rockové kultury.

V šedesátých letech došlo především ve Spojených státech k dramatickému nárůstu užívání konopí, zejména mezi mladými lidmi a studenty vysokých škol. Konopí se dostalo do kulturního proudu střední třídy. Internacionalizace populární a mládežnické kultury zapříčinila nárůst také v jiných zemích. S nárůstem užívání konopí mladými a vysokoškolskými studenty se potýkaly také země jako jsou Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland. Kultura konopí 60-70 let zasáhla rovněž postupně celou západní Evropu.

Historie konopí – otevřený boj a kriminalizace

Díky dramatickému nárůstu počtu uživatelů konopí hlavně v USA začal otevřený boj a snahy zdiskreditovat konopí jako takové. Konopí “marihuana” byla již definitivně označena za drogu a většina zemí se snažila uzpůsobit svou legislativu, jakožto účinnou zbraň proti pěstování, přechovávání, obchodování a dokonce i užívaní této ve většinové populaci odsuzované omamné látky. Konopí bylo zařazeno na seznam těch nejtvrdších drog mezi kokain, heroin, LSD další látky.

Boj proti konopí došel tak daleko, že v roce 1961 vzniká první dokument úmluvy OSN o kontrole drog zvaný Jednotná úmluva o omamných látkách, která je následně v roce 1972 upravena Protokolem, kterým se mění Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961. V roce 1971 vzniká další dokument spadající do úmluvy OSN s názvem Úmluva o psychotropních látkách. A konečně v roce 1988 vzniká Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami.

V rámci své války proti drogám Spojené státy v 70. a 80. letech vyvíjely systematicky zahraniční politický tlak na země produkující a obchodující s konopím. V roce 1973 USA vyvíjely nátlak na Nepál, aby ukončil legální distribuci a uzavřel své sklady konopí. Ve stejném roce poskytly USA Afghánistánu 47 milionů USD na vymýcení konopí a opia. Podobně v roce 1985 USA zahájily eradikaci konopí v Belize (tehdy čtvrtém největším vývozci konopí do USA), kde se jim nakonec podařilo snížit produkci na „zanedbatelnou úroveň“.

Historie konopí (cannabis) – Liberalizace a legalizace

V roce 1972 Nizozemská vláda jako první na světě rozdělila drogy do více a méně nebezpečných kategorií. Konopí bylo zařazeno do kategorie méně nebezpečných a v důsledku toho bylo držení do 30 gramů pouhým přestupkem. Následně v roce 1976 došlo v Nizozemí k historické liberalizaci konopí v jejímž důsledku bylo umožněno užívat konopí k rekreačnímu vyžití a začaly vznikat první konopné kavárny. Konopné produkty se začaly prodávat legálně, ale pouze v některých místních „kavárnách“. Maximální množství konopí bylo stanoveno na 5 gramů pro osobní potřebu.

V 70 letech se obnovil zájem o konopí v medicíně, zejména kvůli jeho užívání u pacientů s rakovinou a AIDS. Tito pociťovali úlevu od nevolnosti a bolesti po chemoterapii. Uběhlo pár let a v roce 1996 se Kalifornie stala prvním státem USA, který legalizoval léčebné konopí a to přes rozpor s federálním zákonem. V roce 2001 se Kanada stala první zemí, která přijala systém regulující lékařské využití konopí. V roce 2001 Portugalsko dekriminalizovalo všechny drogy , přičemž zachovalo zákaz výroby a prodeje. Následně řada evropských a latinskoamerických zemí dekriminalizovala konopí, například Belgie (2003), Chile (2005), Brazílie (2006) a Česká republika (2010).

V Uruguayi prezident Jose Mujica podepsal v prosinci 2013 legislativu k legalizaci rekreačního konopí. Uruguay se tak stala první zemí v moderní éře, která legalizovala konopí. V srpnu 2014 Uruguay legalizovala domácí pěstování až šesti rostlin a také vytvoření pěstitelských klubů, státem kontrolovaného režimu výdeje marihuany. V Kanadě schválila sněmovna zákon o legalizaci konopí dne 17. října 2018.

Počet uživatelů ve světě se v roce 2015 odhadoval na 128 až 238 milionů.

Inspirováno: History of cannabis